Notícias de España

15. 10. 2000: Pozor na peněženku!

V nedeli odpoledne, v metru. Nedaval jsem si pozor na penezenku.

Prisel jsem na to az po dlouho dobe, kdyz jsem chtel v bufetu zaplatit za paellu. Samozrejme jsem jeste den predtim vybral v bankomatu 10 tisic peset. :-( A mel jsem tam Master kartu, obcanku, ridicak a vselijaky prukazky od zdravotnich pojisteni. Holky mi pujcily nejaky penize a ja jsem se vydal na ceskou ambasadu a taky volat kvuli karte.

Na ambasade samozrejme nikdo nebyl: co by tam delali v nedeli odpoledne. Tak jsem alespon zkousel koupit telefonni kartu a zablokovat svoji platebni kartu. Nakonec jsem ji sehanl zase az v centru.

Zablokovani kreditky byla taky zajimava zkusenost. Napred jsem volal na cislo, ktere jsem nasel ve svem pruvodci. Anglie. Slecny byly velmi prijemny a ochotny, ale bohuzel nemohly najit Expandia banku na seznamu bank, ktere vydavaji Master karty. Alespon mi daly telefon do Statu. A az tam mi konecne dali cislo, na ktere se da ve Spanelsku volat zadarmo. S tim clovickem jsem mluvil temer trictvrte hodiny, ani jsem si nevsiml, ze prsi (ve Spanelsku nejsou telefonni budky, ale jenom nekryte stojany). Byl strasne ochotny, ale zase to same: Expandia nebyla na seznamu. Rikal mi, ze pro nektere mensi banky vydava karty vzdycky nejaka vetsi banka; tak mne zkousel prepojit do Ceske sporitelny, do CSOB a jeste na MUZO, ale nikde nic. Tak jsem to vzdal a zacal satrat v diari, jestli tam nahodou nemam cislo do Expandie. Bylo tam.

Bohuzel telefonni budky ve Spanelech na sobe nemaji napsany svoje cisla, tak jsem si koupil dalsi telefonni kartu a jal se volat do Prahy. Slecna se velmi divila, proc jsem vubec zkousel volat na mezinarodni stredisko pro blokaci Master karet; udajne se ma vzdy volat primo jim. Po zhruba 500 pesetach se nam podarilo kartu zablokovat. ;-)

Byl jsem uplne down, nemel jsem penize a ani misto k prespani. Nakonec jsem si vzpomnel, ze v Denii jsem si z penezenky do kufru prendal vsechny nespanelsky penize, mimo jine i asi 70 marek. Zajel jsem si na nadrazi do uschovny, kde jsem si je vybral. A radeji jsem si z ni vybral i spacak, protoze jsem mel zase problemy se shanenim volneho pokoje v hostalu.

Ubytovani jsem sehnal az po dvanacte v noci; bylo to nejhorsi misto, na kterem jsem kdy spal. V Chorvatsku mi jednou pronajali pokoj se svaby, ve Statech jsem bydlel u znameho, ktery mel doma blechy, ale hostal Niño je hnus. Nejsou tam sice zadny zviratka, ale ja bych se takove mistnosti neodvazoval pronajimat. Ale v tu chvili mi to bylo jedno, hlavne jsem nemusel spat na ulici.