Od října 2000 do dubna 2001 jsem žil v Madridu; občas jsem si našel chvíli na to, abych tady napsal pár vět o Madridu a vůbec o tom, co mne tam potkalo. Nepsal jsem každý den, ale jenom když jsem měl čas a důvod ke psaní.

říjen 2000
po út st čt so ne
  1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31  
listopad 2000
po út st čt so ne
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30  
 
prosinec 2000
po út st čt so ne
  1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
 
leden 2001
po út st čt so ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31  
 
únor 2001
po út st čt so ne
  1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28  
 
březen 2001
po út st čt so ne
  1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  
 
duben 2001
po út st čt so ne
  1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30  

16. 10. 2000: Comisaría a první den v práci

Po vcerejsi kradezi penezenky jsem se rano vypravil na ambasadu. Vlastne jsem od nich nic nepotreboval, protoze pas mi neukradli. Ale pro jistotu jsem tam zasel. Poradili mi, ze si mam skocit na comisaríi, kde mi vydaji potvrzeni o kradezi obcanky a ridicaku, bez ktereho mi zase cesti policajti nevydaji nove. Uz je vidim, jak louskaji spanelske policejni protokoly... :-|

Na policejni reditelstvi Chamartín me hned u dveri odchytl nejaky policajt, ktery si zapsal moje jmeno a cislo pasu a rekl mi, at si sednu, ze mne zavola. Tak jsem mel chvili na pozorovani provozu na comisaríi: vedle dveri byla velika cedule, ktera zakazovala koureni, ale pobihajici policajti bezne palili. Ovsem jednomu "klientovi" na dotaz, jestli smi kourit, odpovedeli jenom ukazanim na tu ceduli...

Za chvili mne zavolali k velike bende se zabudovanym pocitacem s dotykovou obrazovkou a s klavesnici: vyplneni hlaseni, denunciación. Nastesti tam byla i anglicka verse.

Po dalsim kratkem cekani si mne zavolali primo do uradovny, kde uz meli vytisten protokol v sesti kopiich (spanelsko-anglicky, tak, jak jsem to zadal do "máquiny"). Jedine, co mi rekli, bylo: "Prectete si to a tady dole to podepiste." Jednu kopii mi dali, tu mam schovanou jako potvrzeni o kradezi.

Hned z komisarstvi jsem sel do prace, bylo to asi pul hodiny pesky. Prisel jsem v jednu, sef tam nebyl, ze to mam zkusit po treti. Dal jsem si obed v bufiku a cetl si v parku, nechtelo se mi chodit nikam daleko. Kolem treti jsem mu zkusil nekolikrat zavolat na mobil, ale byl mimo sit... tak jsem ve ctyri prisel primo do kanclu. Uz tam byl.

Domluvili jsme se, ze prvni den tam budu jenom kratce, ale hned v utery nastoupim normalne do prace. Pracovni doba 10:00 - 14:30 a 15:30 - 19:00. Jeste mne predstavil ostatnim kolegum, poslal jsem si rychle par mailu, zazadal v Expandii o vydani nove kreditky a sel jsem shanet dalsi bydleni.

Kolem sedme uz jsem mel misto! Mel jsem radost, protoze uz mne stvalo, ze jsem dva dny pretim nasel ubytovani vzdycky az v noci. Hostal Portugal v centru, jenom za 2 500 peset. Sice nic moc, ale meli tam volno, na jak dlouho jsem chtel.

Vecer jsem zajel za holkami, jestli by mi nepujcily jeste nejake penize, nez dostanu novou kartu. Martina byla tak hodna, ze mi vybrala ze sveho uctu a ja jsem ji slibil, ze ji na neho hned druhy den prevedu penize ze sveho. To uz jsem byl tak spokojeny, ze jsem si jeste zajel na nadrazi do uschovny pro kufr, abych se mohl konecne poradne prevlict a tak. :-) Ale to bych nebyl ja, aby se mi nic nestalo: po ceste mi z kapsy vypadlo jeste devet tisic peset...

copyright © 2000–2017 Daniel Fišer (XHTML 1.1 & CSS)