Od října 2000 do dubna 2001 jsem žil v Madridu; občas jsem si našel chvíli na to, abych tady napsal pár vět o Madridu a vůbec o tom, co mne tam potkalo. Nepsal jsem každý den, ale jenom když jsem měl čas a důvod ke psaní.

říjen 2000
po út st čt so ne
  1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31  
listopad 2000
po út st čt so ne
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30  
 
prosinec 2000
po út st čt so ne
  1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
 
leden 2001
po út st čt so ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31  
 
únor 2001
po út st čt so ne
  1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28  
 
březen 2001
po út st čt so ne
  1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  
 
duben 2001
po út st čt so ne
  1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30  

 7. 11. 2000: Typicky madridské jídlo? Cocido madrileño!

Dneska jsme si zase zasli s Gusem z prace na obed naproti do baru. Meli madridske cocido... O jidle uz jsem se zminil drive (o sieste v praci a jeste o volnem baru), ale dneska bych o nem chtel napsat trochu vic.

Byl jsem prekvapeny, co Spanele jedi - cekal jsem lehka jidla, testoviny, zeleninu, ovoce a tak, a oni zatim miluji veprove maso a uzeniny. Tradicni pochoutka je taky jamón serrano (horska sunka), nasolena a vysusena veprova kyta - je k videni treba v barech, ani ji nedavaji do lednice, jenom tak visi a barmani z ni odrezavaji slabe platky... Bezne narazite na museum de jamón, neni to ale museum, je to "znackova" prodejna vsech typu teto sunky; mezi nejcennejsi parti kyty z cernych, volne pobihajicich prasat (takove male safari). Jamón mi moc nechutna, ale kdyz je nakrajeny na male kousky, tak se nemusi zvykat a da se i snist. :-)

Dalsi spanelskou specialitou je chorizo, mistni hrube mlety paprikovy salam, vetsinou take vysuseny. Chutna jako nektere ceske imitace madarskych csabajek. Nesmim zapomenout ani na morcillu, jelitka. U nas tradicne zimni, zabijackove jidlo, tady bezne konsumovane po cely rok.

Spanelska torilla je take typicka. Nejde ale o tortillu, na kterou jsem zvykli z mexickych restauraci. Je to vajecna omeleta s brambory a cibuli, vetsinou tlusta centimetr az dva.

Pomalu se dostavam od jednotlivych potravim k jidlum. Nevim, jak vypada hlavni jidlo dne, protoze to Madridane jedi doma az nekdy pozde vecer, po desate. Ale behem siesty a vecer v barech se vetsinou serviruji bocadillos, plnene bagety. Ony to vlastne ani nejsou bagety, jak je zname od nas, spis pulky vek naplnene vetsinou pouze chorizem, tortillou, jamónem nebo treba ancovickami. Jednoduche a rychle, nac se otravovat s maslem a nejakou zeleninou, nanejvys tam dostanete rajcata nebo opecene papriky.

Pokud zrovna nemate chut na bocadillo, muzete si v hospode dat menu del día. Kazdy bar, kde se vari, musi mit minimalne jedno jidlo o dvou chodech s pevnou cenou (maji na to tady nejaky zakon nebo narizeni). Cena se pohybuje mezi 900 az treba 4 000 pesetami, ale bezne se najite za tisicovku az patnact set. Casto navic mate na vyber mezi nekolika chody a nakonec jeste dostanete nejaky zakusek, zmrzlinu nebo kafe. Jako priloha ke druhemu chodu se dava vetsinou jenom bily chleba, nektera jidla jsou i s bramborama. Varene jsem ale jeste nevidel, vetsinou jde jenom o nekolk malo hranolku. Spanele maji radi maso... (tady by se Ti libilo, Zdenku ;-) )

A konecne jsem se dostal ke cocidu. Jde o smes vseho mozneho, predevsim varene cizrny nebo zluteho hrachu, kousku morcilly, choriza, vareneho zeli nebo kapusty, mozna i kusu ovaru nebo veproveho, muzete dostat i mrkev nebo varenou (!) bramboru... proste co se najde (tak mi to alespon pripada, zatim jsem videl pokazde jinou smes). Vyvar se podava jako prvni chod, ale neni to polivka, jak jsme zvykli od nas, jsou v ni jenom nudle, zadna zelenina, zadne kousky masa. Pochoutka. Jedno z jidel, ktera mi tady opravdu chutnaji. Jenom skoda, ze ho neni mozne dostat casteji, vetsina hospod a baru ma cocido maximalne jednou tydne, protoze udajne trva dlouho jeho priprava. Ale kolegove v praci se nedavno zminili, ze v Madridu je misto, kde se podavaji strasne velke porce, kdo je sni cele, nemusi platit ucet... ;-)

copyright © 2000–2017 Daniel Fišer (XHTML 1.1 & CSS)