Od října 2000 do dubna 2001 jsem žil v Madridu; občas jsem si našel chvíli na to, abych tady napsal pár vět o Madridu a vůbec o tom, co mne tam potkalo. Nepsal jsem každý den, ale jenom když jsem měl čas a důvod ke psaní.

říjen 2000
po út st čt so ne
  1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31  
listopad 2000
po út st čt so ne
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30  
 
prosinec 2000
po út st čt so ne
  1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
 
leden 2001
po út st čt so ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31  
 
únor 2001
po út st čt so ne
  1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28  
 
březen 2001
po út st čt so ne
  1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  
 
duben 2001
po út st čt so ne
  1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30  

12. 11. 2000: El Prado – primitivní vlámské malířství

vstupenka do Prada

vstupenka do Prada

V nedeli odpoledne jsem se rozhodl navstivit Museo del Prado, jednu z nejvetsich svetovych umeleckych galerii a asi nejznamnejsi ze spanelskych (na webu na adrese museoprado.mcu.es, prekvapive nejenom ve spanelske, ale i v anglicke versi). V sobotu od pul treti do sedmi a v nedeli od deviti do dvou odpoledne je vstup zdarma.

Prado je temer v centru, kousek od metra Atocha. Hlavni budova, Edificio de Villanueva, stoji vedle Retira a botanicke zahrady. Navrhl ji na prikaz krale Carlose III. Juan de Villanueva v roce 1785, ale byla dokoncena az po napoleonskych valkach roku 1819. Druha budova, Caso del Buen Retiro, je dlohodobe uzavrena kvuli opravam.

V Pradu jsou soustredeny hlavne obrazy od konce 15. do konce 19. stoleti. Dvacate stoleti bylo v roce 1992 presunuto do nove otevreneho Centra Kralovny Sofie, o tom ale napisi nekdy pozdeji. Prado ma nejvetsi svetovou sbirku spanelskych mistru, zejmena Velázquezovych, Goyovych a El Grekovych obrazu, ale mimo nich i dila vlamskych primitivnich maliru a toskanske skoly.

Ja jsem se k Pradu dostal az v poledne, takze jsem se rozhodl podivat se hlavne na El Greca, protoze zrovna v nedeli koncila kratkodoba vystava jednoho jeho altare, ktery je normalne umisteny v nejakem klastere. Musel jsem si vystat asi ctvrthodinovou frontu, zajem Spanelu o umeni mne az prekvapil.

H. Bosch: Zahrada pozemských slastí

H. Bosch: Zahrada pozemských slastí zoom

U vchodu jsem musel projit prohlidkou jako na letisti - tasky odlozit do satny a projit magnetickym ramem. Je ale povolene fotit, jenom se nesmi pouzivat blesk. Prado je taky jedno z mala mist, kde je ve Spanelsku zakazano kourit... ;-)

Prado je ale hrozne velke... a podle mne spatne znacene. Takze mi trvalo asi pul hodiny, nez jsem se vubec dostal k El Grekovemu altari. A ze by mne nejak nadchl... prece jenom mam radeji dvacate stoleti. Tak jsem se sel alespon podivat na Hiëronyma Bosche, neboli, jak mu rikaji Spanele, El Boska. Zase mi chvili trvalo, nez jsem nasel ty ctyri mistnosti, ktere jsou venovany vlamske malbe.

Samozrejme nejvice lidi stalo kolem Boschovy Zahrady pozemskych slasti. Ale jsou tam i jine jeho obrazy, Vuz se senem, Klaneni tri Kralu a take Sedm smrtelnych hrichu (ty nazvy nejsou oficialni, v cestine se obrazy asi jmenuji jinak; toto jsou jenom moje preklady z anglictiny nebo ze spanelstiny). Mimo Bosche tam jsou i Bruegel, van Eyck, van der Weyden a jini.

Libilo se mi, ze primo v prvni mistnosti s vlamskymi obrazy si bylo mozne v automatu za sto peset koupit maleho pruvodce vlamskym malirstvim. Dokonce i v anglictine. Uz se tesim na dalsi navstevu...

Pokud se Vam libi ten obrazek nahore, tak vezte, ze jsem ho neskenoval ja. Podivejte se na ArtChive Marka Hardena, najdete tam pekny ar(t)chive.

copyright © 2000–2024 Daniel Fišer (XHTML 1.1 & CSS)