Od října 2000 do dubna 2001 jsem žil v Madridu; občas jsem si našel chvíli na to, abych tady napsal pár vět o Madridu a vůbec o tom, co mne tam potkalo. Nepsal jsem každý den, ale jenom když jsem měl čas a důvod ke psaní.

říjen 2000
po út st čt so ne
  1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31  
listopad 2000
po út st čt so ne
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30  
 
prosinec 2000
po út st čt so ne
  1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
 
leden 2001
po út st čt so ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31  
 
únor 2001
po út st čt so ne
  1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28  
 
březen 2001
po út st čt so ne
  1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  
 
duben 2001
po út st čt so ne
  1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30  

 8. 12. 2000: Z mailu: Rezignace

Dneska (vlastne vcera) mi zase od Honzy prisel pekny mail. Dik!

From: "Hromas, Jan"
Subject: Rezignace
Date: Thu, 7 Dec 2000 09:19:05 +0100

Tímto oficiálne podávám demisi na funkci dospelého cloveka. Rozhodl jsem se, že nadále na sebe beru zodpovednost osmiletého kluka. Chci chodit k McDonaldovi a myslet si, že je to ctyrhvezdicková restaurace. Chci si pouštet drívka po blátivé kaluži a pohánet je házením kamínku. Chci si myslet, že lentilky jsou lepší než peníze, protože je mužu sníst. Chci v léte ležet ve stínu toho velikého dubu a prodávat tam s kamarády limonádu. Chci se vrátit do casu, kdy byl život jednoduchý - stacilo znát jen barvy, násobilku a pár básnicek a nevadilo mi to, protože jsem nevedel, co všechno nevím a bylo mi to fuk. Umel jsem jenom být štastný v blažené nevedomosti o všem, co by me mohlo rozrušit nebo naštvat. Chci si myslet, že svet je spravedlivý. Že lidi jsou poctiví a dobrí. Chci verit, že všechno je možné. Chci zapomenout na složitosti života a žasnout zase nad malickostmi. Chci žít zase jednoduše. Nechci, aby se muj den skládal z havárií pocítace, hor papíru, špatných zpráv, starostí jak prežít do výplaty, úctu, pomluv, nemocí a ztráty milovaných lidí. Chci verit v moc úsmevu, objetí, laskavého slova, pravdy, spravedlnosti, míru, snu, predstavivosti, mužnosti a stavení snehuláka. Takže tady je má šeková knížka, klíce od auta, kreditkarty a formulár na danové priznání. Oficiálne rezignuji na dospelost.

A jestli o tom chceš ješte diskutovat, musíš me nejdrív chytit.
Plesk - máš babu...
copyright © 2000–2017 Daniel Fišer (XHTML 1.1 & CSS)