Od října 2000 do dubna 2001 jsem žil v Madridu; občas jsem si našel chvíli na to, abych tady napsal pár vět o Madridu a vůbec o tom, co mne tam potkalo. Nepsal jsem každý den, ale jenom když jsem měl čas a důvod ke psaní.
| říjen 2000 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
| 1 | ||||||
| 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
| 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
| 30 | 31 | |||||
| listopad 2000 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | |||
| prosinec 2000 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
| 1 | 2 | 3 | ||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
| leden 2001 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 31 | ||||
| únor 2001 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | |||
| 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
| 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
| 26 | 27 | 28 | ||||
8. 12. 2000: Z mailu: Rezignace
Dneska (vlastne vcera) mi zase od Honzy prisel pekny mail. Dik!
From: "Hromas, Jan"Subject: Rezignace
Date: Thu, 7 Dec 2000 09:19:05 +0100
Tímto oficiálne podávám demisi na funkci dospelého cloveka. Rozhodl jsem se, že nadále na sebe beru zodpovednost osmiletého kluka. Chci chodit k McDonaldovi a myslet si, že je to ctyrhvezdicková restaurace. Chci si pouštet drívka po blátivé kaluži a pohánet je házením kamínku. Chci si myslet, že lentilky jsou lepší než peníze, protože je mužu sníst. Chci v léte ležet ve stínu toho velikého dubu a prodávat tam s kamarády limonádu. Chci se vrátit do casu, kdy byl život jednoduchý - stacilo znát jen barvy, násobilku a pár básnicek a nevadilo mi to, protože jsem nevedel, co všechno nevím a bylo mi to fuk. Umel jsem jenom být štastný v blažené nevedomosti o všem, co by me mohlo rozrušit nebo naštvat. Chci si myslet, že svet je spravedlivý. Že lidi jsou poctiví a dobrí. Chci verit, že všechno je možné. Chci zapomenout na složitosti života a žasnout zase nad malickostmi. Chci žít zase jednoduše. Nechci, aby se muj den skládal z havárií pocítace, hor papíru, špatných zpráv, starostí jak prežít do výplaty, úctu, pomluv, nemocí a ztráty milovaných lidí. Chci verit v moc úsmevu, objetí, laskavého slova, pravdy, spravedlnosti, míru, snu, predstavivosti, mužnosti a stavení snehuláka. Takže tady je má šeková knížka, klíce od auta, kreditkarty a formulár na danové priznání. Oficiálne rezignuji na dospelost.
A jestli o tom chceš ješte diskutovat, musíš me nejdrív chytit.
Plesk - máš babu...