Od října 2000 do dubna 2001 jsem žil v Madridu; občas jsem si našel chvíli na to, abych tady napsal pár vět o Madridu a vůbec o tom, co mne tam potkalo. Nepsal jsem každý den, ale jenom když jsem měl čas a důvod ke psaní.
| říjen 2000 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
| 1 | ||||||
| 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
| 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 |
| 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 |
| 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
| 30 | 31 | |||||
| listopad 2000 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | |||
| prosinec 2000 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
| 1 | 2 | 3 | ||||
| 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 |
| 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 |
| 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 |
| leden 2001 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
| 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 |
| 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 |
| 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 |
| 29 | 30 | 31 | ||||
| únor 2001 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| po | út | st | čt | pá | so | ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | |||
| 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
| 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
| 26 | 27 | 28 | ||||
3. 2. 2001: Přišlo jaro…
tady jsem se slunil...
Od vcerejska je tady v Madridu nadherny pocasi - prestalo prset a pres den sviti slunko, teploty splhaji az k 15 a vice stupnum... jako by prislo predcasny jaro.
Ke snidani jsem si (mimo bagety) koupil svoje prvni spanelske noviny - porad hledam byt a rozhodl jsem se podivat na placene inseraty. V SegundaMano vychazeji zadarmo a mozna i proto lidi casto neodpovidaji a vubec se chovaji nevychovane. Mel jsem smulu, nebyl tam zadny inserat na garsonku nebo 1+1... :-(
Tak jsem hned po snidani (ve tri odpoledne) ;-) vyrazil do mesta. Pred par dny jsem se se znamym bavil o Bradburyho 451° Fahrenheita a vzpomnel jsem si, ze jsem kdysi videl i ten film. Tak jsem si koupil knizku a sel si cist do Retira, na schody Alfonsova pomniku. Park byl plnej kejkliru, zpevaku a vubec vselijakych buskeru (poulicnich umelcu; tentokrat to neni slovicko spanelsky, ale anglicky) a slunko zapadlo az po seste odpoledne...